O hotelu

Hotel Sněžka****

Rodinný hotel s dlouholetou tradicí nacházející se nedaleko centra Špindlerova Mlýna je, nejen díky své poloze, ideálním ubytováním pro sportovní či společenské vyžití jak v zimních, tak letních měsících.

Z oken pokojů a restaurace je nádherný výhled na sjezdové tratě Medvědín a údolí Sv. Petra. Hotel nabízí 31 luxusně vybavených pokojů, Spa centrum, lobby bar a restauraci s wifi.

Hotel Sněžka**** se nachází v samém centru pohoří Krkonoše v lyžařském středisku Špindlerův Mlýn. Začátek historie hotelu se datuje od roku 1920, kdy patřil, ještě jako Hotel Esplanade, mezi nejvýznamnější lázeňské hotely Špindlerova Mlýna. V roce 2002 byl zrekonstruován a vybaven tak, aby vyhovoval vysokým nárokům našich hostů na komfort čtyřhvězdičkového hotelu. Zároveň byl přejmenován na nové jméno po královně Krkonoš - Sněžka.

Hotel nabízí kvalitní servis a příjemné prostředí. Ideální poloha hotelu, společně s jeho vnitřním vybavením, řadí hotel mezi nejvýznamnější a nejkvalitnější poskytovatele ubytovacích, stravovacích a ostatních rekreačních služeb v regionu. Centrum Špindlerova Mlýna je vzdáleno pouhých 200 m od hotelu.

Našim cílem je poskytnutí příjemné a ničím nerušené atmosféry během Vašeho pobytu, kvalitní kuchyni, servis a především být Vaším společníkem při odpočinku a zábavě v kteroukoliv roční dobu.

 

 

Z HISTORIE JEDNOHO DOMU

(Hotel Sněžka, Špindlerův Mlýn č. 155)

Dům čp. 155 ve Špindlerově Mlýně, na výhledově exponovaném místě tohoto horského střediska na Okružní třídě – hotel Sněžka – má poměrně starou tradici.

Jeho vznik na základě odůvodněné úvahy můžeme položit již do období exploze cestovního ruchu v místně a v Krkonoších před 1. Světovou válkou a možná snad už před konec 19. Století.

Původní podobu objektu se jménem „Emilienruh“ (Emiliino zátiší) ani jeho prvního budovatele a majitele bohužel dobře neznáme. Hotel a pension tohoto jména na důležitém bodu tehdejší Dorfstrasse vlastnil již v roce 1910 Josef Plech. Přes ženu Elzu byl spřízněn s Lambertem Erlebachem na nedaleké Marienwarte (Alexandria, pak Havíř čp. 15).

V útlých, ale pro historii města důležitých publikacích od starosty lázeňského spolku, o objektu čteme první údaje o Emilienruh. V brožurách pana řídícího učitele Gustava Standery z roku 1924 a později roku 1928 figuruje jako hotel, ale také cukrárna.

V jistě dobře zaplacené půlstránkové inzerci se tu dokonce hovoří o velmi známé (bestkannte) cukrárně a kavárně. Následující obecné, snad trochu sebevědomé informace o dobré poloze, obsluze, cenách a konkrétněji o pokojích se zasklenými balkony, ústředním topením a elektrickým osvětlením.

Jindřich Ambrož ve svém českém průvodci Krkonošemi z roku 1935 hotel Josefa Plechač p. 155 už uvádí pod novým jménem „Esplanade“. Z francouzštiny přejaté slovo, označující v pevnostním stavitelství rovný prostor s dobrým výhledem před hradbami (planiště), později úpravný prostor před zámeckou budovou, převzala později celá řada luxusních hotelů jako jméno. A toto se Plechovým hodilo z obchodních důvodů pro příliv náročné klientely.

Dobře informovaná krajanská publikace o Špindlu Josefa Richtera píše, že k přejmenování došlo už roku 1928. Do hotelu Esplanade o 34 pokojích s ústředním topením a tekoucí teplou i studenou vodou, se mohli hosté dovolat i telefonem (č. 11). Hotel se postupně stává oblíbeným místem schůzek, zkoušek a veřejných vystoupení pěveckého a hudebního spolku Wiederhall (Ozvěna). Proto také – jak by ne – je Esplanade v listopadu roku 1929 dějištěm oslavy čtyřicetiletí trvání Wiederhallu. Na večerním slavnostním koncertu zde vystoupilo se salonním orchestrem šest mužských sborů. Josef Plech a jeho paní Elza jsou zachyceni na dochované hromadné fotografii členů špindlerovské „Ozvěny“.

Josef Plech, jehož jméno nám nezní příliš německy, nepatří zřejmě mezi místní starousedlické rodiny (Hollmanové, Erlebacové apod.) Prostředí ho ale přijalo a on se aktivní účastní veřejného života města. Vystupuje jako první starosta (Obmann) německého tělovýchovného spolku (turnerů) ve Špindlu po jeho založení v roce 1921. Není bez zajímavosti, že první skokanský můstek pro lyžaře ve městě z roku 1905 byl právě pod vilou Emilienruh, později Esplanade. Skoky 15 – 16 metrů!

Nalézáme ho, byť ne na čelných místech za starostou Dr. Wilhelmem Pickem, na kandidátce jeho strany pro pozdvižení cestovního ruchu ve Špindlerově Mlýně. To se píší léta 1927-31.

Jaký byl jeho další pozdější politický vývoj, můžeme celkem dobře uvažovat. Šel s proudem. Dům čp. 155 z indiferentního kosmopolitního jména Esplanade roku 1939 se pružně mění na „Sudetenhof“ (Sudetoněmecký dvůr). Že tu nešlo jen o očekávaný ekonomický efekt, je nabíledni.

Josef Plech se tedy jeví jako úspěšný podnikatel. Pro úplnost dodejme, že už roku 1896 je majitelem nedalekého domu č. 16, to je hotelu St. Peter, pozdějšího vyhlášeného Palace hotelu a k němu přilehlé Villa Plech. Ty přejímá později do správy jeho jmenovec, Fritz Plech.

Druhá světová válka mění od základu osudy špindlerovských starousedlíků. S jejich odsunem odcházejí do minulosti ve valné většině jména jednotlivých objektů cestovního ruchu. Neobstál ani Plechův Sudetenhof a v roce 1946 se vrací k původnímu jménu Esplanade. Ale nikoli na dlouho, do roku 1949.

V padesátých letech 20. Století přebírá náš dům 155 Revoluční odborové hnutí a stává se na dlouhou dobu odborářskou zotavovnou s novým jménem „Práce“. Po přechodu do oblasti volného cestovního ruchu (od roku 1991) se znovu vrací ke cti staronová Esplanade.

Dnes nese objekt zcela nové jméno, jméno po královně Krkonoš – „Sněžka“. Jeho noví majitelé se pro toto jméno rozhodli, když se ho poněkud lehkomyslně zřekl hotel Centrál a dům čp. 131, kdysi také Hercynia.

Po uplynulém století proměn kráčí Sněžka odhodlaně vpřed do budoucnosti.

Share

01   01 01 ABMreal baby-friendly wood-con